Smluvní pokuta je v závazkových vztazích hojně užívaným institutem. Mnohdy je však při jejím sjednání opomenuta skutečnost, že se obecně jedná o paušalizovanou náhradu škody. Jinými slovy řečeno, pokud sjednám pouze smluvní pokutu, nemohu jakožto věřitel z titulu porušení smluvní povinnosti požadovat taktéž náhradu škody, která z porušení dané povinnosti vznikla. Toto pravidlo stanovuje přímo občanský zákoník v ustanovení § 2050.
Zohlednění této skutečnosti je přitom důležité pro obě strany závazkového vztahu. Pokud je například sjednána smluvní pokuta za porušení určité povinnosti ve výši 50.000 Kč, má věřitel zásadně právo na úhradu pouze těchto 50.000 Kč, a to i v případě, že mu v důsledku porušení dané smluvní povinnosti vznikla škoda mnohem vyšší. Smluvní pokuta by tak měla být ujednána ve výši, která skutečně reflektuje možná rizika. Na druhou stranu by však smluvní pokuta neměla být nepřiměřená. Při sjednání smluvní pokuty by mělo být pamatováno na to, že funkce smluvní pokuty je utvrzovací, zajišťovací, sankční a prevenční. Pokud je smluvní pokuta sjednána v nepřiměřené výši, může se jednat o neplatné právní jednání. Současně může být nepřiměřená smluvní pokuta taktéž moderována soudem.
Nejlepším řešením pro věřitele je pak ujednání, dle kterého smluvní pokuta nevylučuje právo na náhradu škody. Takovéto vyloučení kompenzační funkce smluvní pokuty je přitom v souladu se zákonem, neboť ustanovení § 2050 občanského zákoníku je dispozitivní, a tudíž se strany mohou od zákonné úpravy odchýlit.
Dále je při sjednávání smluvní pokuty důležité pamatovat na skutečnost, že smluvní povinnost, která má být danou smluvní pokutou utvrzena, by měla být, pokud možno, co nejvíce konkrétní, neboť judikatura Nejvyššího soudu České republiky není v tomto ohledu jednotná. Dostatečně určitě by přitom měla být definována také výše smluvní pokuty.
Zvýšenou pozornost je dále zapotřebí věnovat ujednání o splatnosti smluvní pokuty. Mnohdy bývá splatnost smluvní pokuty stanovena k okamžiku samotného porušení smluvní povinnosti. V takovém případě však může nastat problém za situace, kdy se věřitel o porušení smluvní povinnosti nedozví v promlčecí lhůtě, která činí obecně 3 roky.
