Dne 1. 8. 2023 vejde v účinnost zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále také jako „zákon“), a doprovodný změnový zákon č. 172/2023 Sb., kterým si mění některá ustanovení, již účinných zákonů. To znamená, že oba právní předpisy budou vyvolávat účinky v právní sféře svých adresátů a budou je zavazovat. Od 1. 8. 2023 tedy mohou být povinnosti stanovené v těchto zákonech ze strany kontrolních orgánů na povinných subjektech vynucovány sankcemi.[1]
Pro řadu podnikatelů se toho mnoho nemění, některých se však účinnost těchto předpisů citelně dotkne.
V následujícím článku se dozvíte, jaké povinnosti vám podle výše uvedených předpisů vznikají a jaké sankce vám hrozí za jejich nedodržení.
Co je to vůbec zákon o whistleblowingu a jaký má smysl?
Zákon o whistleblowingu je neformální označení pro zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů. Smyslem tohoto zákona je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních nebo externích mechanismů a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů. Zákon implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Evropské unie. Společně se zákonem o whistleblowingu byl přijat i zákon č. 172/2023 Sb., tzv. změnový zákon, který provádí v souvislosti s přijetím zákona o whistleblowingu novelizace některých již účinných předpisů. Z podstatných změn se jedná zejm. o novelizaci zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád; zák. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce a zák. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
Jste i Vy povinným subjektem?
Řada povinných subjektů je orgánem veřejného práva, nová úprava však dopadá i na některé osoby práva soukromého.
Infograficky a zjednodušeně lze povinné subjekty ohraničit takto:
Pokud jste veřejným zadavatelem podle § 4 zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek[2], pak mezi povinné subjekty zcela jistě patříte. Výjimku z tohoto pravidla mají totiž pouze obce s méně než 10 000 obyvateli a právnické osoby s méně než 50 zaměstnanci či fungující pro veřejně prospěšný účel.[3]
Povinným subjektem jste rovněž v situaci, když jste zaměstnavatelem zaměstnávající k
1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců a současně nejste tzv. povinnými osobami podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále také jen „LegVTrč“), kterým povinnost zavést vnitřní oznamovací systém ukládá přímo LegVTrč. Toto se týká zejména osob podnikajících na finančním trhu.[4] Pokud jste tedy osobou povinnou podle LegVTrč, máte povinnost zavést vnitřní oznamovací systém bez ohledu na počet vašich zaměstnanců, a to podle § 21 odst. 6, písm. b) LegVTrč.
Za zaměstnance se kromě zaměstnanců v pracovním poměru považují jak osoby vykonávající práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tak i osoby s částečným úvazkem a zaměstnanci agentury práce.[5]
Po výčtu některých orgánů veřejné moci volil zákonodárce v § 8 odst. 1, písm. e) z. č. 171/2023 Sb. velmi nepřehledný výčet dalších osob, které považuje za povinné subjekty. Jedná se konkrétně o zaměstnavatele, který je osobou podle § 135 odst. 1 písm. i), p), u), x), za), zc) a zd) zákona o podnikání na kapitálovém trhu[6], osobou podle § 534 písm. a) až d) zákona o investičních společnostech a investičních fondech[7], ústřední protistranou nebo registrem obchodních údajů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů. [8] Dále jde pak o zaměstnavatele, který je vázaným zástupcem oprávněným ke zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení podle zákona o spotřebitelském úvěru[9], pojišťovnou nebo zajišťovnou, osobou oprávněnou ke zprostředkování pojištění nebo zajištění podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění[10], či institucí se sídlem v České republice podle zákona upravujícího činnost institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění[11].
Pokud si nejste jistí, zda spadáte pod některou z kategorií povinných osob, ověřte si tuto skutečnost v advokátní kanceláři, neznalost této okolnosti vás nezbavuje odpovědnosti za přestupek.
Jaké jsou Vaše povinnosti?
Jako povinný subjekt máte řadu povinností, které bychom mohli schematicky naznačit takto:
- uveřejňování informací o způsobech oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a o příslušné osobě,
- poučení příslušné osoby o právech a povinnostech dle tohoto zákona (musí být pořízen písemný záznam),
- zajištění, aby se s oznámeními měla možnost seznamovat jen příslušná osoba,
- zajištění posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou,
- zajištění, aby oznamovatel byl vyrozuměn o přijetí oznámení a o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení,
- zajištění přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení.
Jako povinný subjekt máte povinnost zavést vnitřní oznamovací systém, který umožňuje, aby oznamovatel mohl podat písemně nebo i ústně oznámení. Tento systém musí umožňovat na žádost oznamovatele podat oznámení i osobně.
Systém musí mít dále takové vlastnosti, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba a aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje podle § 20 zákona, tedy zásadně zákaz poskytnout takové informace, které by mohly zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení[12].
Patrně nejčastějším způsobem plnění této povinnosti bude vnitřní oznamovací systém poskytovaný externím dodavatelem ve formě softwarového řešení, příslušná osoba však již musí být osobou fyzickou, přičemž za její pochybení nese odpovědnost povinný subjekt, viz dále.[13]
Zákon současně povinnému subjektu dává možnost, aby vyloučil přijímání oznámení od osob, které pro něj nevykonávají práci nebo obdobnou činnost podle § 2 odst. 3 písm. a), b), h) nebo i) zákona. Vyloučení přijímání podnětů ostatními osobami musí povinný subjekt uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Současně má povinný subjekt povinnost uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup způsoby podávání oznámení přes vnitřní oznamovací systém i přes systém ministerstva.[14]
Schematické zobrazení vztahů ve vnitřním oznamovacím systému pak vypadá následovně:
Jako povinný subjekt máte významnou povinnost určit tzv. příslušnou osobu a uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup její označení, telefonní číslo a adresu elektronické pošty nebo jinou adresu pro doručování.
Příslušnou osobou může být jen fyzická osoba, která je bezúhonná, zletilá a plně svéprávná. Příslušná osoba musí být ze strany povinného subjektu poučena o svých právech a povinnostech, o čemž musí být proveden písemný záznam.[15] Povinný subjekt nese odpovědnost za řádný výkon činnosti příslušnou osobou, např. i co se týče posouzení důvodnosti oznámení.[16]
Činnost příslušné osoby lze infograficky shrnout následovně:
Příslušná osoba dále:
- neposkytne informace, které by mohly zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení,
- vede v elektronické podobě evidenci údajů o přijatých oznámeních, a to v rozsahu stanoveném zákonem,
- je povinna uchovávat oznámení podané prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a dokumenty související s oznámením po dobu 5 let ode dne přijetí oznámení.
Příslušná osoba bude přijímat oznámení podaná prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a posuzovat jejich důvodnost. Po obdržení oznámení má povinnost vyrozumět oznamovatele ve lhůtě o obdržení oznámení, rovněž oznamovateli následně oznamuje výsledky posouzení důvodnosti. Příslušná osoba musí mít ve vztahu k povinnému subjektu imunitu, aby nemohla být postihována za řádný výkon této činnosti, při které musí být nestranná. Přestože zásadně plní pokyny povinného subjektu, pokyny splnit nemusí, pokud zasahují do řádné činnosti příslušné osoby.
Současně musí být umožněno, aby se s oznámeními mohla seznamovat jen příslušná osoba!
Zákon ponechává možnost využít stávající mechanismy – tedy možnost podat trestní oznámení a oznámení o jiném protiprávním jednání spadajícím do působnosti zákona příslušným orgánům. V rámci externích mechanismů navíc umožňuje učinit oznámení ministerstvu, které poté samo oznámení předá v případě podezření ze spáchání protiprávního jednání příslušným orgánům.
Příslušná osoba navrhuje povinnému subjektu opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu, musí ale dbát na to, aby nedošlo k prozrazení oznamovatele či jemu osob blízkých[17], má totiž ze zákona povinnost mlčenlivosti, která trvá i po ukončení její činnosti.
Ty povinné subjekty, které nejsou veřejnými zadavateli, a které nemají více než 249 zaměstnanců mohou vnitřní oznamovací systém sdílet a snížit tak náklady na jeho zavedení a provoz. Musí si však vždy zvolit příslušnou osobu. Sdílení či využívání vnitřního oznamovacího systému jiného povinného subjektu však nemá vliv na odpovědnost za porušení ustanovení tohoto zákona.
Jak interní oznamovací systém nejefektivněji zavést?
K zavedení interního oznamovacího systému podle zákona o ochraně oznamovatelů bude zpravidla zapotřebí učinit následující kroky:
Správně zavedený vnitřní oznamovací systém může pomoci předejít případným škodám, hrát důležitou roli v případě správního či trestního řízení, budování firemní kultury a dobrého jména, ale může být též vyžadován ze strany bank, pojišťoven, veřejných zadavatelů, investorů či obchodních partnerů.
Kontrola a přestupky
V závislosti na typu povinného subjektu a konkrétním přestupku vykonává kontrolu
- ministerstvo spravedlnosti a
- inspekce práce.
Ministerstvo spravedlnosti (dále také jako „ministerstvo“) je kontrolním orgánem v případě přestupků podle § 26 odst. 1 písm. a), f) a h) až j), a pokud povinným subjektem není zaměstnavatel, jeho zaměstnanec či další osoby podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o inspekci práce. Konkrétně se pak jedná se o tyto přestupky:
- umožní vystavení oznamovatele odvetnému opatření,
- nezajistí posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou,
- nezajistí přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu,
- postihne příslušnou osobu za řádný výkon její činnosti,
- nesplní opatření k nápravě.
Za první, druhý a čtvrtý jmenovaný přestupek lze uložit pokutu do 1.000.000 Kč. Za třetí a pátý jmenovaný přestupek lze uložit pokutu do 400.000 Kč.
Orgán inspekce práce zde vykonává zbytkovou působnost, tedy kontrolu nad dodržováním povinností povinného subjektu podle tohoto zákona, je-li povinným subjektem osoba podle § 6 odst. 1 písm. a)[18] zákona o inspekci práce, a to nehledě na konkrétní přestupek.
Za vědomě nepravdivé oznámení může být fyzické osobě uložena pokuta až do výše 50.000 Kč.
Příslušná osoba bude moci být sankcionována za porušení vyjmenovaných povinností uvedených až do výše 100.000 Kč (v této výši při poskytnutí informace, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení, nebo v rozporu se zákonem poskytne informaci o totožnosti oznamovatele nebo chráněné osoby bez jejich písemného souhlasu).
Povinné osobě může být uložena pokuta až do výše 1.000.000 Kč především, pokud umožní, aby oznamovatel nebo chráněna osoba byli vystaveni odvetnému opatření, neurčí příslušnou osobu, nezajistí možnost podat oznámení skrze vnitřní oznamovací systém, nezajistí, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba a další.
Přestupku se ale mohou dopustit i další osoby, např. osoby, které brání jinému v podání oznámení, a to pod pokutou až 100.000 Kč, nebo osoby, které vystaví nebo umožní vystavit oznamovatele nebo chráněnou osobu odvetnému opatření, tyto mohou být pokutovány až do výše 1.000.000 Kč.
Kromě přestupků uvedených v zákoně o ochraně oznamovatelů je vhodné upozornit na řadu skutkových podstat přestupků, které byly vloženy do zákona o inspekci práce tzv. změnovým zákonem viz výše.
Zde jedná o přestupky podnikajících právnických a fyzických osob, které např. neurčí příslušnou osobu, nezajistí možnost oznamovatele podat oznámení či neuveřejní stanovené informace způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Za tyto přestupky lze uložit pokutu pokutu s maximální hranicí 400.000 Kč a 1.000.000 Kč.[19]
Závěr
Zákon klade na zaměstnavatele a další osoby řadu povinností, se kterými se musí poměrně rychle vypořádat. Současně těmto subjektům hrozí peněžitými sankcemi za nedodržení povinností v řádech statisíců a v některých případech až do 1.000.000 Kč. Kromě výše uvedeného může nedodržení uložených povinností rezultovat v soukromoprávní odpovědnost povinných subjektů, které mohou být zavázány k zaplacení tzv. přiměřeného zadostiučinění za způsobení nemajetkové újmy podle § 5 tohoto zákona. V případě rezignace na splnění povinností není rovněž vyloučena ani trestní odpovědnost povinného subjektu podle zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
Pokud potřebujete asistenci při řízení rizik a implementaci výše uvedených povinností, neváhejte se na nás obrátit, rádi Vás provedeme celým implementační procesem a nastavíme pravidla na míru Vašemu podnikání.
Tento článek se zabýval otázkou na koho se zákon o ochraně oznamovatelů vztahuje a jaké povinnosti z něj plynou pro povinné subjekty. Zajímá vás toto téma více? Přejděte na další článek, ve kterém jsme pro vás porovnali nejzásadnějších ustanovení nového zákona na ochranu oznamovatelů ve vztahu k jeho návrhu a částečně také k jeho inspirační směrnici.
Autor: Mgr. Martin F. Duraj, Mgr. Jaroslav Krempl
[1] S výjimkou povinných subjektů podle § 29 zák. č. 171/2023 Sb., zde se lhůta pro zavedení vnitřního oznamovacího systému prodlužuje do 15. prosince 2023.
[2] Zde se řadí zejm. subjekty jako např. ČNB, státní příspěvkové organizace apod.
[3] § 8 odst. 1, písm. a), bod 2 zák. č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů: „právnické osoby zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku v průměru méně než 50 zaměstnanců, založené nebo zřízené za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a nemající průmyslovou nebo obchodní povahu, pokud kraj nebo obec ji převážně financují, uplatňují v ní rozhodující vliv, jmenují nebo odvolávají většinu osob, které jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, anebo v ní mají přímo nebo nepřímo podíl větší než 25 %.“
[4] Řadí se zde zejm. úvěrové instituce a další osoby finančního trhu jako pojišťovny, zajišťovny, centrální depozitář cenných papírů apod. Pojišťovny a zajišťovny jsou však povinnými osobami i podle zákona č. 171/2023 Sb., a to podle § 2 odst. 1, písm. e), bod 5 – jedná se tedy o velmi nepřehlednou výjimku z výjimky. Dostupné online: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-253.
[5] Hranice počtu nejméně 50 zaměstnanců je určená tak, aby ji zaměstnavatelé s hraničním počtem zaměstnanců nemohli jednoduše obcházet, což zajišťuje zejména dostatečně dlouhá rozhodná doba pro její zjišťování. U agenturních zaměstnanců bude docházet k jejich „dvojímu započítání“ tak, že tito zaměstnanci se budou mezi zaměstnance počítat jak u agentury práce, tak současně u subjektu, ke kterému budou dočasně přiděleni, oba tyto subjekty tak (za předpokladu splnění kritéria 50 zaměstnanců) budou muset disponovat vnitřním oznamovacím systém. Viz důvodová zpráva dostupná online: https://www.zakonyprolidi.cz/media2/file/2212/File56178.pdf?attachment-filename=duvodova-zprava-sbcr-2023c086z0171-20221123.pdf.
[6] Dostupné online: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-256.
[7] Dostupné online: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-240.
[8] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů. Dostupné online: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32012R0648.
[9] Dostupné online: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-257.
[10] Dostupné online: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2018-170.
[11] Dostupné online: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-340.
[12] Přestože byla anonymní oznámení po legislativních bojích ze zákona vyloučena, je nutné nezapomínat, že osoby povinné podle zák. č. 253/2008 Sb., proti legalizaci výnosu z trestné činnosti (také „LegVTrč“ nebo „AML“) zřizují vnitřní oznamovací systém podle zákona o ochraně oznamovatelů, který umožňuje anonymně podat oznámení zaměstnanci a fyzické osobě, která je pro povinnou osobu činná jinak než v základním pracovně-právním vztahu. Tento systém nemůže být veden třetí osobou. Sdílet je může povinná osoba pouze s vázaným zástupcem.
[13] Povinný subjekt může vedením vnitřního oznamovacího systému pověřit jinou osobu. Nemůže se však tímto zbavit odpovědnosti, kterou má podle § 9 tohoto zákona.
[14] Dostupné online: https://oznamovatel.justice.cz.
[15] Toto ustanovení působí v kontextu zajištění příslušné osoby profesionálním outsourcingem poněkud komicky.
[16] Zde je třeba pomyslně vytknout před závorku, že zákon činí povinný subjekt odpovědný za splnění úkolů, které jsou v gesci jím vybrané pověřené osoby. Např. je povinný subjekt odpovědný za vyrozumění oznamovatele o přijetí oznámení, současně však povinný subjekt nemusí znát identitu oznamovatele a zajišťuje tak splnění této povinnosti prostřednictvím příslušné osoby.
[17] Okruh těchto osob je širší. Kromě osoby blízké obsahuje např. i kolegu oznamovatele či svěřenský fond, ke kterému má oznamovatel vztah. Blíže viz § § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona.
[18] Působnost úřadu a inspektorátů se vztahuje na zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce.
[19] Blíže viz § 34a zák. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.
