Před převzetím díla objednatel zjišťuje, že zhotovitelem prováděné dílo není způsobilé sloužit svému účelu, nebo k tomu sice způsobilé je, ale vykazuje vady. Objednatel z těchto důvodů odmítne dílo převzít, ztratí ve zhotovitele důvěru a nechce, aby tento měl s dílem co dalšího do činění; tedy vyjma toho, aby výsledky své práce odstranil. To sice zhotovitel přislíbí, ale ze dne na den se po něm „slehne zem“. Jak má objednatel v takové situaci postupovat?
Pro zodpovězení této otázky je v prvé řadě třeba rozlišit dílo, které není způsobilé sloužit svému účelu a dílo, které před převzetím vykazuje vady.
Dílo, které není způsobilé sloužit svému účelu, si lze představit následovně. Zhotovitel pro objednatele vyrobil kolesový parník pro říční přepravu osob. Při předváděcí zkušební plavbě objednatel zjišťuje, že kolesový parník vůbec nereaguje na pohyby kormidla, a že jej proto nelze ovládat. Kolesový parník, který nelze kormidlovat, je jistě „nezpůsobilým“, a tedy nedokončeným dílem, neboť jeho obvyklým účelem je kontrolovaně se plavit po řece.
Podobně nezpůsobilé může být i dílo „stavební“, které je upraveno v § 2628 a násl. občanského zákoníku. Uvažujme, že zhotovitel instaloval pro objednatele podlahové vytápění. Před převzetím díla je ovšem zjištěno, že topení vůbec nevytápí. Nevytápějící podlahové „topení“ je ze své podstaty dílem, které není s to sloužit svému účelu, pročež je zároveň dílem nedokončeným.
Dílo, které před převzetím vykazuje vady, může vypadat kupříkladu takto. Zhotovitel má pro objednatele vyrobit stoly z tmavě červeného meranti, které jsou určeny do exotické restaurace. Při předávce však objednatel zjišťuje, že materiál, z něhož jsou stoly vyrobeny, je na mnoha místech lehce poškrábaný. Takovéto stoly budou moci zákazníci restaurace využít – svůj účel tedy dílo splní. Stoly však vykazují drobné nedostatky v podobě škrábanců. Ačkoli se v daném případě jedná o dílo dokončené, nejedná se o dílo bezvadné.
Též „stavební“ dílo může před převzetím vykazovat vady. Objednatel si se zhotovitelem kupříkladu ujednal pokládku pálených tašek. Před převzetím díla se objednatel dostavil na staveniště a zjistil, že ač jsou tašky položeny pečlivě, nejde o tašky pálené, ale betonové. Takovéto betonové tašky sice svému účelu sloužit budou, ale nejsou vyrobeny z materiálu, který si objednatel vymínil. Opět jde o dílo dokončené, avšak nikoli řádně.
Ať už jde o neovladatelný kolesový parník, nefunkční podlahové vytápění, poškrábané stoly či betonové tašky, nemusí je objednatel převzít. Zvláštní výjimka platí toliko pro vadné „stavební“ dílo; tato výjimka stanoví, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí „stavebního“ díla pro ojedinělé drobné vady. Takovými vadami by například bylo několik málo rýh na podlaze, či pár betonových tašek s odstínem lišícím se od odstínu většiny. Uvedené nicméně není případem, který v tomto článku rozebíráme.
Poté, co objednatel odmítne dílo převzít, je oprávněn od smlouvy odstoupit pro podstatné porušení smlouvy, příp. z důvodu prodlení zhotovitele s předáním (bezvadného) díla. Odstoupení od smlouvy musí být zhotoviteli doručeno ve lhůtě bez zbytečného odkladu, tj. co nejdříve.
Protože je po odstoupení od smlouvy třeba vypořádat vzájemná práva a vzájemné povinnosti, měl by objednatel zhotovitele vyzvat, aby si vzal zpět materiál, který k provádění díla použil. Nebylo-li by dobře možné, aby si zhotovitel takový materiál vzal (např. trubky zalité v betonové vrstvě podlahového vytápění), měl by objednatel zhotoviteli nabídnout nahrazení části nákladů, avšak toliko v závislosti na tom, jaký reálný přínos pro něj činnost zhotovitele měla (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. března 2023, sp. zn. 23 Cdo 390/2022). Pokud již objednatel zhotoviteli zaplatil část ceny díla (zálohu), nabízí se mu dále, aby zhotovitele vyzval k jejímu vrácení. Jestliže by ji zhotovitel nevrátil, mohl by se objednatel domáhat jejího vrácení soudně.
Pro případ, že by zhotovitel na výzvy objednatele nereagoval, měl by objednatel sám odstranit nedokončené či vadné dílo, aby odvrátil hrozící škodu. Hrozící škodu představuje kupř. pokuta, kterou objednatel dostane od příslušného úřadu za to, že jsou na jeho objektu střešní tašky z nevhodného materiálu. Podobně může být hrozící škodou smluvní pokuta, které by se mohli domáhat nájemci proto, že jim je v důsledku nefunkčního podlahového vytápění znemožněno, aby se v termínu nastěhovali. Odstraní-li objednatel dílo sám, může se samozřejmě po zhotoviteli domáhat toho, co na odstranění díla účelně vynaložil.
Shrňme tedy dosud uvedené v bodech. Pakliže se objednatel rozhodne od zhotovitele nepřevzít „nezpůsobilé“ či vadné dílo, měl by postupovat následovně:
- Odstoupit od smlouvy;
- Vyzvat zhotovitele k tomu, aby si vzal zpět použitý materiál;
- Nabídnout zhotoviteli, že mu nahradí část nákladů, nemůže-li si zhotovitel použitý materiál objektivně vzít zpět (a současně, měla-li činnost zhotovitele pro objednatele nějaký přínos);
- Vyzvat zhotovitele k tomu, aby vrátil zálohu (byla-li mu zaplacena);
- Odstranit nedokončené či vadné dílo sám (nebude-li zhotovitel na jeho urgence reagovat);
- Domáhat se po zhotoviteli náhrady nákladů, které k odstranění díla účelně vynaložil.
Závěrem připomeňme, že postup, který zde objednatelům navrhujeme, vychází ze zákonné právní úpravy. Vzhledem k tomu, že tato právní úprava zdaleka není dokonalá, lze objednatelům jenom doporučit, aby otázky související s dokončením, předáním a převzetím díla upravili smluvně, a to ideálně s využitím služeb advokáta. Současně lze objednatelům doporučit, aby se na advokáta obrátili včasně,tedy již v okamžiku, kdy si nejsou jisti, jak při převzetí nedokončeného či vadného díla postupovat. Uplatňování práv z nikoli včasného a řádného plnění je jednou z nejsložitějších oblastí závazkového práva, přičemž nevhodný postup může zbytečně vést k vysokým soudním nákladům, jakož i k reálné nevymahatelnosti práv objednatele.
Příspěvek byl původně uveřejněn na www.epravo.cz. Plná verze příspěvku je dostupná zde.
