Zvláštní spisová dokumentace a obvyklý přístup OSPOD
V naší praxi se velmi často setkáváme s tím, že se rodiče nezletilého dítěte z různých důvodů vzájemně přou. Jedná se kupříkladu o situace, kdy soud rozhoduje o styku rodičů s nezletilým dítětem, o výživě nezletilého dítěte, nebo o rodičovské odpovědnosti.
Protože by spory rodičů před soudem mohly mít negativní dopad na zájmy nezletilého dítěte, soud nezletilému dítěti jmenuje kolizního opatrovníka. Kolizním opatrovníkem soud jmenuje orgán sociálně-právní ochrany dětí – dále jen OSPOD. Poté, co je OSPOD jmenován kolizním opatrovníkem, musí o nezletilém dítěti ze zákona vést tzv. zvláštní spisovou dokumentaci (viz § 55 odst. 2 ve spojení s § 54 písm. b) zákona o sociálně-právní ochraně dětí).
Nelze vyloučit, že se přinejmenším jeden z rodičů bude chtít s obsahem zvláštní spisové dokumentace seznámit. Z pozice rodiče je to pochopitelné, neboť do této dokumentace OSPOD zakládá podklady o nezletilém dítěti a jeho rodině. Aby se rodič mohl s obsahem zvláštní spisové dokumentace seznámit, musí se obrátit na OSPOD s písemnou žádostí o nahlédnutí do spisové dokumentace, vč. spisové dokumentace zvláštní. Z našich zkušeností ovšem víme, že právě v tuto chvíli nastává problém.
V reakci na žádost rodiče totiž OSPOD sdělí, že do zvláštní spisové dokumentace není možno nahlédnout, neboť rodičům, jejichž nezletilému dítěti byl OSPOD jmenován kolizním opatrovníkem, takové právo nenáleží. O odmítnutí náhledu přitom nevydá žádné rozhodnutí a uvede, že postupuje v souladu s metodickou informací Ministerstva práce a sociálních věcí č. j. MPSV-2022/11251-250 (dále jen „metodická informace“). Rodič se tak ocitá ve zdánlivě bezvýchodné situaci. OSPOD mu odmítá do zvláštní spisové dokumentace nahlédnout, ale současně o tom nevydá žádné rozhodnutí, proti kterému by se dalo bránit. K tomu všemu se ještě opírá o právní závěry Ministerstva práce a sociálních věcí. Již v tento moment můžeme uvést, že obvyklý přístup OSPOD, který byl výše nastíněn, není správný. V dalších řádcích si řekneme proč.
Proč obvyklý přístup OSPOD není správný?
Předně je třeba pozornost zaměřit na zmiňovanou metodickou informaci. Na str. 8 tohoto dokumentu je uvedeno, že do zvláštní spisové nemohou rodiče nahlížet. Dále se zde tvrdí, že při vedení zvláštní spisové dokumentace OSPOD nejedná autoritativně (=vrchnostensky), ale plní svou roli v rámci soukromoprávních vztahů; proto nemusí o odepření rozhodnout, ale postačí, když o tom rodiče vyrozumí sdělením.
Je zřejmé, že obvyklý přístup OSPOD odpovídá tomu, co Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí v metodické informaci. Problémem ovšem je, že metodická informace odporuje právním předpisům i judikatuře Nejvyššího správního soudu.
Zaprvé, metodická informace, která je interním normativním aktem, nemůže nikterak externě omezovat práva rodičů. K tomu je povolán toliko zákon, případně podzákonné právní předpisy, které zákon provádějí. S ohledem na čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny by ani nebylo možno dospět k jinému závěru.
To si naštěstí uvědomilo samo Ministerstvo práce a sociálních věcí, pročež se od svého stanoviska, že rodič nemůže nahlédnout do zvláštní spisové dokumentace, odchýlilo. Žel bohu tak neučinilo přímo vydáním interního normativního aktu, ale prostřednictvím odpovědi na dotaz podle zákona o svobodném přístupu k informacím. V této odpovědi, nesoucí číslo jednací MPSV-2023/75048, je uvedeno: „rodič do písemných podkladů opatrovníka bezpochyby může nahlédnout – žádná právní úprava nestanovuje „zákaz“ seznámení se dotčené osoby s těmito podklady.“ Možno si tedy všimnout, že citované neguje stanovisko dovozené v metodické informaci. Jakkoli jde o „pouhou“ odpověď Ministerstva práce a sociálních věcí na dotaz podle zákona o svobodném přístupu k informacím, OSPOD by měl poselství této odpovědi při své činnosti respektovat.
Zadruhé, sdělení OSPOD o tom, že rodiči odepře nahlédnout do zvláštní spisové dokumentace, rozhodně nemá se soukromým právem nic společného. OSPOD v takovém případě jedná autoritativně (=vrchnostensky), neboť rozhoduje o veřejném subjektivním právu rodiče seznámit se s podklady, které o jeho dítěti OSPOD vede. Nechce se tím samozřejmě říci, že by sama role OSPOD coby kolizního opatrovníka nebyla soukromoprávního charakteru. Skutečností ovšem je, že při odepření nahlédnout do zvláštní spisové dokumentace OSPOD ze své role vykračuje a ocitá se opětovně v roli správního orgánu. Právě proto by měl vydat rozhodnutí dle § 55 odst. 7 písm. b) zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jímž náhled odmítne, např. s řádně odůvodněným odkazem na rozpor se zájmem dítěte.
Uvedené ostatně vychází z judikatury Nejvyššího správního soudu. Ta sice byla přijata v intencích právní úpravy nedotčené novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí, týkala se nicméně situací, kdy OSPOD (coby soudem jmenovaný kolizní opatrovník) rodiči odepřel nahlédnout do spisové dokumentace a nevydal o tom rozhodnutí.
V rozsudku ze dne 8. 11. 2022, č. j. 4 As 110/2022-28, Nejvyšší správní soud vyložil, že v takové situaci OSPOD vůči rodiči jedná z nadřazené pozice správního orgánu. Následně, v rozsudku ze dne 31. 8. 2023, č. j. 10 AS 23/2022-38, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že OSPOD musí vydat rozhodnutí, ve kterém odůvodní, proč náhled do spisové dokumentace odmítl. Pokud tak neučiní a rodiči pouze sdělí, že mu toto právo odpírá, materiálně takové sdělení odpovídá rozhodnutí. Proti tomuto „materiálnímu“ rozhodnutí může rodič podat odvolání ke správnímu orgánu, který je OSPOD instančně nadřízen. Pakliže by odvolací správní orgán řádně nerozhodl, ale rodiči zaslal další odmítavé sdělení, mohl by se rodič bránit žalobou u správního soudu podle § 65 a násl. soudního řádu správního.
Jak má rodič v reakci na obvyklý přístup OSPOD postupovat?
V návaznosti na shora předložené závěry můžeme odpovědět na tolik palčivou otázku, jak má rodič postupovat, neumožní-li mu OSPOD nahlédnout do zvláštní spisové dokumentace dítěte.
- Ocitne-li se rodič v předmětné situaci, jeví se vhodným podat na OSPOD novou písemnou žádost, jejíž odůvodnění bude doplněno odkazem na shora citovanou odpověď Ministerstva práce a sociálních věcí, jakož i výše označené rozsudky Nejvyššího správního soudu.
- Jestliže OSPOD ani přesto nahlédnutí do zvláštní spisové dokumentace neumožní a namísto řádně odůvodněného rozhodnutí rodiči zašle další sdělení, může rodič toto sdělení napadnout odvoláním dle § 81 a násl. správního řádu. O odvolání by následně rozhodoval místně příslušný krajský úřad či magistrát.
- Pokud ani odvolací správní orgán řádně nerozhodne, ale opětovně vydá odmítavé sdělení, může se proti tomuto sdělení rodič bránit žalobou podle § 65 a násl. soudního řádu správního u místně příslušného krajského soudu.
Závěr
V tomto příspěvku jsme vymezili nikoli vstřícný, nicméně obvyklý přístup OSPOD, na nějž mohou rodiče narazit při své žádosti o náhled do zvláštní spisové dokumentace svého nezletilého dítěte, jemuž byl OSPOD jmenován opatrovníkem. S poukazem na právní úpravu a judikaturu Nejvyššího soudu jsme následně vyložili, proč je takový přístup OSPOD nesprávný. Konečně, a to je nejdůležitější, příspěvek nastínil, jak mohou rodiče v reakci na obvyklý přístup OSPOD postupovat.
Přiznat je ovšem třeba, že podobně jako u jiných správních orgánů, ani jednání s OSPOD často není jednoduché. Jakmile rodič nabude dojmu, že je na OSPOD krátký, a že ani postup uvedený v tomto příspěvku sám o sobě nepostačí, služby advokáta jsou rozhodně namístě.
Autor: JUDr. Iva Repa Kremplová
